Je nesporné, že byl Jaruzelski, v té době premiér, generální tajemník PSDS (polské komunistické strany) i ministr národní obrany, v prosinci 1981 nucen jednat pod tlakem.
Intervence?
Jednak na něj tlačily ostatní socialistické země. Tisk v Sovětském svazu, ale i v Československu a NDR nevybíravě útočil na představitele opozice, tj. na odborové hnutí Solidarita, ve které se od srpna 1980 polští disidenti soustředili. Ale kritice nebyli ušetřeni ani představitelé komunistické moci. Především byli osočováni za přílišné ústupky. Rok 1968 a Československo připomíná i nátlak uskutečňovaný pomocí cvičení vojsk Varšavské smlouvy, které se na polském území v roce 1981 odehrávalo.
Přesto se historikové dnes domnívají (a nálezy v moskevských archivech to potvrzují), že pravděpodobnost zásahu zvenčí byla spíše malá. Sověti měli jiné priority. Především Afghánistán. Navíc otevřený konflikt se Západem, kterého se SSSR chtěla vyvarovat, byl v případě napadení Polska víc než pravděpodobný.
Rozpadající se strana s vedoucí úlohou
Ne nepodstatný tlak na Jaruzelského vyvíjely také domácí struktury. PSDS se mu rozsypávala pod rukama. Před rokem 1981 měla okolo 3 miliónů členů, z toho ale odhadem jen 2 milionů těch věrných, kteří nepošilhávali po Solidaritě. Ta sdružovala necelých deset milionů lidí, tedy více jak třikrát více. Navíc se na stranu Solidarity postavila i církev, která se v minulosti snažila tvářit spíše apoliticky. Proti Jaruzelskému, jako představiteli moci, se tedy mluvilo v kostelech i v závodech mezi odboráři-dělníky, kteří zdůrazňovali svá slova stávkami.
Řešení
13. prosince 1981 vyjely do ulic tanky polské armády. Jaruzelski, podle svých slov, zvolil menší zlo. Nabízí se ale varianta, že volil jen cestu k udržení moci. Jak zřejmě nepravděpodobná intervence, tak další činnost Solidarity by ho totiž stála všechna tři křesla. Takhle si k nim přidal ještě jedno, ustavil Vojenskou radu národní záchrany, které sám předsedal a která řídila armádu a jejím prostřednictvím veškerý život v zemi. Čímž mimo jiné omezil moc pro něho už nespolehlivé PSDS. Dál už bylo zatýkání a čistky. Mimochodem mezi internovanými byl i současný polský prezident Lech Kaczynski, který nedávno Jaruzelského (prý omylem) vyznamenal.
Doporučuji:
- DAVIES, Norman. Polsko : dějiny národa ve středu Evropy. Vyd. 1. Praha: Prostor, 2003.
- LITERA, Bohuslav; TEJCHMAN, Miroslav; VYKOUKAL Jiří. Východ: vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Vyd. 1. Praha: Libri, 2000.
- PACZKOWSKI, Andrej. Půl století dějin Polska 1939-1989. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000.